Výstava 600 let - Panel 6
Historie školství v Karlově
Rytířský řád chtěl dosáhnout rychlejšího znovuzavedení katolické víry školní výukou a velebením boha při bohoslužbách. Už v r. 1637 byl v Pasece zaměstnán učitel katolické víry. Zároveň byl sbormistrem chrámové hudby a musel být spolufinancován i obcí Karlov. Musel hrát na varhany, vést zpěváky a hudebníky, opatřit nástroje a noty, nacvičovat skladby. Kromě toho vedl školní výuku – čtení, psaní, počty. Tomu odpovídal i plat vyplácený obcí, který obsahoval i naturálie, moučné produkty a náhodné platby za pohřby, svatby a křty. Dostával taky deputátní dřevo a k užívání mu byly přiděleny polnosti. Na Nový rok, na Tři krále a o velikonočním pondělí chodil v Pasece a v Karlově od domu k domu, aby si zpěvem vyprosil peníze a naturálie. Děti z Karlova chodily pravděpodobně společně do školy do Paseky. Docházet tam bylo stanoveno výnosem v r. 1770, aby i děti z Karlova byly vyučovány ve čtení a psaní jmenovaným učitelem Maxmilianem Rotherem z Paseky, tedy již dříve než byla nařízena školní výuka. Děti se směly účastnit výuky dobrovolně. Vzdělanost se šířila, na starších listinách jsou již vidět vedle křížků také podpisy. Mnozí lidé ale neuměli ani později napsat svoje jméno. Především starším lidem chyběla tato schopnost, neboť výuka těchto „dětí“ byla nedostatečná. I když byla již školní docházka povinná, navštěvovali výuku jen zřídka, naučit se psát nepovažovali za potřebné.
V r. 1783 byla zahájena první vyjednávání, jednalo se o založení školy přímo v Karlově a byly stanoveny následující dotace: obec poskytla učiteli 4 měřice polností, 2 floriny 46 krejcarů plat, k tomu dostával školné (2, popř. 3 krejcary na žáka), příspěvek ze školního fondu. Dále ještě od rytířského řádu 3, později 6 sáhů palivového dříví ročně. Jako školní budova sloužil obecní dům č. 1, vystavěný v letech 1771 – 1800, budova bylo snadno dosažitelná pro všechny.
V r. 1786 byl do Karlova jmenován školní řídící Augustin Pluschke, který zde působil až do své smrti v r. 1833, tedy 47 let. Ve školním roce 1833/1834 zde vyučoval Franz Krogaz. Potom na této obecní škole vyučoval Florian Schneider od r. 1834 do r. 1838. Během jeho působení byla postavena současná školní budova v letech 1835 – 1836. Zemská vrchnost darovala na stavbu stavební dříví. Za práci zedníka a práci tesaře zaplatila obec v r. 1835 celkem 126 guldenů. Vyučující učitel si mohl vylepšit svůj příjem hospodařením na 4 měřicích pole, které dostal k užívání.
V r. 1838 byl dočasně pověřen zastávat učitelské místo Johann Zolner z Dlouhé Loučky, později byl na toto místo úředně dosazen. Po něm následoval Franz Kysely, v letech 1845 až 1856. V této době zde probíhala i tzv. nedělní škola, vyučování o nedělích bylo určeno pro již „odrostlejší“ mládež. Následující vyučujícím byl Johann Hermet v letech 1856 – 1887. V r. 1856 proběhla správní reforma, která stanovila příjem učitele 200 guldenů ročně. Patronát převzala obec a dosavadní mecenáš zrušil roční příděl 6 sáhů palivového dříví. Jeden z vyučujících, pravděpodobně řídící Hermet, sepsal a vyhotovil dotační listinu, předložil ji obecnímu úřadu ke schválení. Učiteli byl stanoven příjem: plat, školné, naturálie a 8 měřic pozemku. Na novém školním pozemku byla vybudována nová škola, která byla postavena jako selská usedlost se stodolou a se stájemi. Učitelé tady samostatně hospodařili až do r. 1915 a chovali dobytek (krávy, kozy a drůbež).
Nové říšské nařízení z r. 1869 zavedlo povinnou školní docházku od 6 do 14 let (dosud byla povinná do 12 let). Změnilo se dosavadní uspořádání, správa škol přešla z církve na státní úřady. Obecní výnos v r. 1870 stanovil na opravu školy částku 340 florinů 47 krejcarů. Je tady zaznamenáno, že škola současně s opravami dostane břidlicovou střechu místo šindelové. Učitel Hermet odešel do důchodu v r. 1887, po 31-letém působení v Karlově, jako ocenění obdržel stříbrný záslužný kříž s korunou. Jeho nástupce byl Franz Prochaska od r. 1887 do r. 1915, tedy 28let. Za jeho působení byly vyhlášeny národní svátky, císařská jubilea, v r. 1908 k 60. výročí vyhlášení Českého zemského sněmu a schválení jazykové rovnoprávnosti češtiny a němčiny byla na pamětní kámen u domu č. 25 umístěna pamětní deska.
V r. 1889 proběhla větší oprava školní budovy. Současně v dosavadních stájích byla vybudována další třída a přistavěla se nová stáj. Náklady překročily částku 300 guldenů. Peníze na opravu školy a renovaci kaple věnovali velmistr německých rytířů arcivévoda Wilhelm – 100 florinů a císař rovněž 100 florinů. Dále v r. 1895 daroval velmistr německých rytířů 50 florinů na školní lavice a nová kamna. Ředitele školy Prochasku postihla v r. 1915 srdeční příhoda a byl pochován na místním hřbitově. Na jeho místo nastoupil řídící Franz Weber, který sloužil až do r. 1918. Se žáky pořádal nejrůznější válečné sbírky, žáky uvolňoval více z výuky, aby mohli pracovat na polích a pomohli zajišťovat obživu. Školní kronika uvádí, že občas chybělo až 75% žáků, sbírali lesní plody, část spotřebovala rodina, aby se nasytili, část prodávali, aby vydělali trošku peněz. V r. 1918 nastoupil do školní služby v Karlově Moritz Hermann. Během státního převratu byly vyhlášeny nové státní svátky místo císařských svátků a musely se vyvěšovat státní vlajky. V r. 1923 bylo rozhodnuto, že učitelům budou odebrány polnosti, na kterých v posledních letech hospodařili. Proti tomuto opatření podala obec stížnost, která nebyla dosud definitivně vyřízena. Obec ovšem ponechala polnosti jejich uživateli.
V r. 1923 následoval jako dočasný řídící F. Stephan Resnitschek a krátce na to Josef Partsch. Definitivně byl dosazen do školy řídící Oskar Pitsch v r. 1925. Při nástupu nového učitele nechala obec opravit školní budovu, protože již byla ve špatném stavu, náklady na opravu byly 2.350,- Kč. Až do r. 1923 bylo vyučování rozděleno, to znamená, že vyšší stupeň měl výuku dopoledne a odpoledne volno, nižší stupeň opačně. Aby byl ve vyučování větší počet žáků, probíhala výuka po celý den pro všechny žáky. Od r. 1911 byla zavedena i v Karlově výuka ženských ručních prací. Pokusná školní zahrada byla zřízena kolem r. 1890 jako školní sad, ten zanikl ve válečných letech a konečně byl obnoven v r. 1923. Oskar Pitsch působil v Karlově jako školní řídící do r. 1930. Po něm následoval Reinhard Maierdo konce školního roku 1931/1932. Od 1.7.1932 školní kronika uvádí jako ředitele Německé obecné školy Alfréda Müllera. Protože byl povolán na vojnu, převzal 19.4.1940 prozatímní vedení školy Hanuš Lehr z Dlouhé Loučky. Válečná léta nejsou doložena v žádné školní kronice.
ČESKÁ ŠKOLA
Po válce výuka ve škole v Karlově začala 14.1.1946, krátce zde vyučoval Josef Chytil, který již 1.4.1946 nastoupil na vojenský výcvik. Zastupujícím učitelem byl od 28.3.1946 František Hajdušek. Náboženství vyučoval P. Bohumil Tomek z Paseky, později se vrátil na své staré působiště P. František Sečkář z Jiříkova a převzal výuku římskokatolického náboženství. Se školní docházkou byl v této době problém, děti pomáhaly při sklizni a při veškeré zemědělské práci, procento absencí se zvýšilo na 13,7 %. Počátkem roku 1947 uhodily kruté mrazy, vyučování bylo zastaveno. Na cestě do Paseky byly závěje až do výše 6 m. Řídící František Hajdušek nastupuje vojenskou prezenční službu 1.5.1947.
Od 1.9. začal v Karlově vyučovat Milan Pospíšil ze Štěpánova. Školní budova byla velmi zničená. S opravou pomohla především rodina Žitníkova, vybílila se třída, podlahy se napustily olejem. Obec zakoupila 2 železná kamna a zásobu paliva na zimu. Hajný pan Koukal odchází z Karlova, školní řídící pan Pospíšil zažádal ministerstvo školství o přidělení budovy hájenky jako školy. Žádost byla kladně vyřízena a škola se stěhovala 15.1.1948 do upravené budovy. Byla zakoupena stojanová tabule a objednán promítací přístroj na úzký film. Projektor se využíval jednak při výuce, ale i v obecním hostinci byly promítány filmy pro ostatní.
Školní rok 1948/1949 se rozjížděl podle nového školského zákona. ČSČK zavádí u dětí ve třídě denní pravidelné přezouvaní, čištění zubů a mytí rukou. Řídící zakládá místní knihovnu.
Ve školním roce 1949/1950 byl poprvé vypracován pevný vyučovací plán na celý rok, rozvrh byl vyvěšen ve třídě.
Žákovské knížky byly zavedeny v roce 1950/1951. Žákům 3. – 5. ročníku se zaznamenával výsledek každé vyučovací hodiny hlavních předmětů.
Od 1.9.1952 přebírá vedení školy Miloš Kolomazník, v Karlově působil i v následujícím školním roce.
František Bartoněk přišel do Karlova 1.9.1954, ale již 1.11.1954 nastupuje základní vojenskou službu. Jako zastupující učitel zde působil potom Vojtěch Pluháček. Od 1.9.1955 vedení školy přebral Josef Bajer z Těchanova. Mnozí žáci pro malé nadání opakovali třídu (ze 14 žáků opakovalo ročník 6 žáků). Mnohé děti trpí podvýživou. Kronika uvádí, že počet repetentů následující rok klesl.
Dne 3.9.1957 zahajuje po třech letech své působení na Karlově opět František Bartoněk. Za jeho působení byla škola a třída pěkně opravená, v souladu s dobou se snažil školu vybavit odpovídajícími pomůckami. V r. 1957 bylo ustanoveno JZD, jako součást JZD Horní Sukolom. Životní úroveň se zvyšovala, to se projevilo i u dětí, většina již měla školní potřeby, na které dříve rodiče neměli. Od školního roku 1960/1961 dostávali žáci učebnice a učební pomůcky zdarma.
Ředitel František Bartoněk nebyl jen učitelem, zároveň vedl školní kroniku, pracoval jako knihovník v místní knihovně. Každý týden promítal filmy v obecním hostinci pro veřejnost.
Na počátku školního roku 1961 navštěvovalo školu 12 dětí. V říjnu se odstěhovala rodina Rolinsova, v dubnu 1962 potom rodina Bukovjanova, tím počet dětí klesl na 9. V létě se stěhovala rodina Černochova do Paseky. Počet dětí pro následující rok klesl na 7. Od 1.2.1962 začal do Karlova jezdit autobus.
Bylo rozhodnuto, že 30.6.1962 se škola ruší, děti začali dojíždět do ZDŠ Dlouhá Loučka. Učitel pan Bartoněk se odstěhoval do Dlouhé Loučky, kde učil na ZDŠ do r. 1972. Na uvolněnou budovu školy v Karlově se přistěhoval lesní správce p. Dohlídal s manželkou, která také učila na ZDŠ v Dlouhé Loučce.
Přehled učitelů na Karlově:
14.1.1946 – 31.3.1946 Josef Chytil
28.3.1946 – 30.4.1947 František Hajdušek
1.9.1947 – 31.8.1952 Milan Pospíšil
1.9.1952 – 31.8.1954 Miloš Kolomazník
1.9.1954 – 31.10.1954 František Bartoněk
1.11.1954 – 31.8.1955 Vojtěch Pluháček
1.9.1955 – 31.8.1957 Josef Bajer
1.9.1957 – 31.8.1962 František Bartoněk
Rok / Počet žáků
1834/35 20 1899/1900 32
1862/63 23 1900/01 26
1866/67 30 1901/02 30
1868/69 37 1902/03 30
1875/76 37 1903/04 31
1876/77 42 1904/05 33
1879/80 48 1905/06 34
1883/84 58 1906/07 29
1889/90 48 1907/08 33
1893/94 39 1908/09 34
1890/91 43 1909/10 36
1891/92 42 1910/11 33
1892/93 43 1911/12 31
1893/94 39 1912/13 37
1894/95 40 1913/14 38
1895/96 31 1914/15 46
1896/97 34 1915/16 51
1897/98 36 1916/17 50
1898/99 34 1917/18 51
Rok / Počet žáků
1918/19 45 1937/38 15
1919/20 45 1938/39 18
1920/21 41 1939/40 18
1921/22 36 1945/46 17
1922/23 26 1946/47 19
1923/24 25 1947/48 11
1924/25 22 1949/50 11
1925/26 20 1950/51 11
1926/27 21 1951/52 12
1927/28 13 1952/53 12
1928/29 13 1953/54 12
1929/30 13 1954/55 14
1930/31 15 1955/56 18
1931/32 14 1956/57 17
1932/33 15 1957/58 20
1933/34 13 1958/59 17
1934/35 15 1959/60 16
1935/36 16 1960/61 16
1936/37 17 1961/62 12